Únor 2016

STŘEDNÍ I.

27. února 2016 v 21:39 Ostatní

Možná pár z vás ví, že tento rok budu dělat přijímačky na střední školu. Achjo, strašně to uteklo. Zas tady vzdychám, to je snad v každým článku, sakra:D Vždy chci být na vás optimistická a já tu jen tlachám a přidávám demprimující věci, kruci! Ze začátku vám musím ohromně poděkovat za ty krásné komentáře, aspoň trochu optimismu. A teď dem na téma střední. Články okolo rozhodování, pocitu z testů a pak doufám přijetí chci napsat už opravdu dlouho.
Měla jsem poměrně málo času na rozhodování. Kvůli mé blbosti samozřejmě. V létě jsem to řešit nechtěla a pak jsem byla zas líná. Takže někdy v listopadu jsem se k tomu musela dokopat. Nevěděla jsem, co by mě v životě nadále bavilo, čím bych se mohla živit, no stále to nevím, ale aspoň jsem se k tomu trochu přiblížila. Blog mi to přiblížil. Je docela náročný si v 9. třídě vybrat školu, která vás bude další 4 roky provázet, a nakonec můžete zjistit, že vás nebaví, nechcete se tím živit. Já sem se rozhodovala dohromady nad 4 školami. Trošku jsem si zahrála na hrdinku, když jsem si chtěla vybrat gympl. Ještě kvůli kamarádům. (Nevybírejte si školu podle toho, kam půjde váš kamarád...) Dál už to jelo…Veterina, obchodka, nic se mi nelíbilo. Znáte ten pocit, když prostě vám něco není ''souzeno''? Tak ten jsem měla:D Nakonec jako na zavolanou jsem se dozvěděla o jedné škole, na kterou si dávám obě přihlášky. Veřejnosprávní činnost a Ekonomika-podnikání s cestovním ruchem. Přijímačky jsou zanedlouho, tak jsem zvědavá, jak to vše dopadne. Zatím, zas z lenosti se neučím. Vím, že bych to do té doby zapomněla, haha. A myslím, že je pro tentokrát nějak změna. Píše se jen 1 test, který se pak pošle i na tu 2. školu (snad jsem to pochopila takhle). Takže mám jen jeden pokus. Držte mi palce, mám vás ráda♥

Žiju hudbou

19. února 2016 v 15:00 Ostatní
Dneska to je článek trochu odjinud. Myslím, že hudba je v našem životě hodně důležitá. Je to taková jistá úleva proti stresu a úzkostem. Ráda se zajímám o hudbu, jako asi každý jiný si zpívám pro sebe, když doma nikdo není, haha. No, obdivuju ty lidi, kteří se nebojí jít s tím mezi ostatní, přece jen každý má jiný vkus a někomu se nemusí zrovna ten styl zpívání líbit. Chtěla bych se teda s vámi podělit o své oblíbence. Určitě dejte vědět, kdyby se vám někdo zalíbil!:)
Kurta doufám, že někdo z vás aspoň bude znát. Většinou je jako doprovod na nějaký hudební nástroj zpěvákům, který si pozve.. (snad chápete). Hodně se na videích podílejí Alex Goot, Against The Current, MAX, Sam Tsui, Alyson Stoner...


Maddi znám, no už asi 5 let. Pro mě je užasný vidět ten její pokrok ať už v hudbě tak i ve vzhledu! Změna je hodně veliká. Teď nedávno (dobře 7 měsíců) nahrála svou vlastní písničku, myslím, že to nebyla ani její první. Určitě se na ní podívejte, je to vážně skvělá zpěvačka!



První rok na blogu!

12. února 2016 v 15:00 Myšlenky
Dnes je výjimečný den. Tento blog se dočkal svých 1. narozenin! Ačkoliv to zní, jak to zní, jsem na sebe opravdu pyšná, dotáhla jsem to daleko a stále mě baví psát a dělit se s vámi o své pocity. Hlavně vám chci poděkovat, že tu stále jste a vidím ty vracející se čtenáře a krásné komentáře, které hřejí u srdce. Většina článků ze začátku nestála za nic. Ale vím, každý jednou začínal. No, byla to vážně dlouhá cesta. Několik větších a menších pauz, až jsem si koncem prosince uvědomila, co vlastně ztrácím, jaký koníček mě naplňoval a já se ho takhle vzdávám. A tak jsem začala znovu psát. Byl to opravdu zajímavý rok, se kterým bych se chtěla podělit a trochu zavzpomínat na začátky.
1. článek se psal 12.2 2015 v 20:24 a začíná asi takto:
,,Ahoj vítám vás na mém blogu doufám že se vám tu bude líbit a najdete si tu něco.."
Vážně originálnější větu jsem vymyslet nemohla? Ach, ty začátky,hah.
Posouváme se v čase. Teď se jedná o článek, kdy je nový vzhled blogu. Je mi jen líto, že jsem si nezdokumentovala, jak to tu dřív vypadalo. No, třeba si to někdo pamatuje. Další den jsem začala psát takovou menší sérku o destrukčním deníku, která tedy netrvala moc dlouho, haha. Postupem času mě začaly napadat nové články a vyskytl se tu i 1. wishlist, který měl docela úspěch! Nastupuje menší pauza a přichází má 1. recenze na Candy Store. Za čas škola začala solit jeden test za druhým a přichází 2. větší pauza, která trvá od března do září, kdy vychází další recenze a pauza trvá dál. Achjo. Až teď můžu říct, že články mají hlavu a patu a jsem s nimi spokojena. Své starší články nemám zatím proč mazat. Aspoň se mám nad čím pousmát! A plány do budoucna? Určitě nestojím o další pauzu a chtěla bych se s vámi dělit o své zážitky i další rok. Teď můžu říct jen to. Mám vás opravdu ráda!

Vzpomínka na Vídeň

9. února 2016 v 13:00 Cestování
Nostalgický článek o Vídni, kterou jsem navštívila se třídou před rokem na začátku léta. Tak proto nostalgický. Na Vídni, tak jako na Anglii vzpomínám moc ráda. Mám hodně vzpomínek se třídou. No,naše cesta začíná asi ve 2 ráno, kdy odjíždíme směr Rakousko sakra utahaný. Hlavně my měli takovou smůlu, že jsme dostali hrozně užvaněnou průvodkyni, která nezavřela nikdy zobák, heh! Stále musela něco okecávat a budit nás. Ještě, že ta cesta nebyla tak moc dlouhá. První zastávka v Rakousku byla samozřejmě benzínka, jak jinak. Popojedem v čase. Exkurze na zámku Schönbrunn, kde nás hned zezačátku zaujme socha Mozarta. Ehm ty prsty, to opakoval náš třídní znak, haha. Na mě trochu moc přelidněno a čekání až nás pustí nekonečný, ale stálo to za to! V zámku se bohužel nemohlo fotit nebo mohlo ale za příplatek, myslím. Po nějaké hodince a půl jsme měli volno v zahradách, které jsou vážně krásný. S pár lidmi jsem si prošla bludiště kousíček od zámku a pohrála jako malá na hřišti. Z toho mám takovou srandovní vzpomínku. Když jsme odcházeli, tak byly nějak zablokovaný ty vstupy. Jsme samozřejmě nevěděli co dělat, chlápek nikde, ostatní lidi taky čekali. No tak nás napadlo, že to prolezem, ty pohledy těch lidí byly fakt v tu chvíli k smíchu, škoda že jsem si to nevyfotila. (Možná že se to nebude zdát uplně až tak vtipné ale v tu dobu to vážně bylo).

Pak nás čekala odpolední rajda po městě, kterou nemusím nějak moc popisovat. K vidění podstatě byly jen obří sochy, kočáry s koňmi a kostely.
A dál nás autobus vzal na jedno místo se zajímavou architekturou. Bohužel nevím jméno. Jestli někdo bude vědět tak mi napište komentář! Ráda si to zas připomenu. Samozřejmě nemůžu zapomenout na v tu dobu 1. setkání s červenou budkou!

Den jsme patřičně zakončili v Prátru. Všichni jsme šli na obrovský kolo, ze kterýho byl užasnej výhled na město a pak šel každý, kam chtěl. Jelikož jsem velký posera a dělá se mi špatně i z houpačky tak jsem nikam nešla. A teď toho vážně lituju. Hlavně nemůžu zapomenout na to, jak jsem tam sama bloudila a hledala spolužáky, achjo.
A co vy a vzpomínky na cestování?